Jsem tak nepatrná, že nevím, jestli jsem.
Potkal jsi mě, když jsem mizela
a schovávala se za stromem.
Čekala jsem, až si mě tvé
paprsky najdou.
A když mě nacházely, tála jsem
a mizela, ale byla nekonečně
šťastná, hlavně když jsi
dal ruce na mé tváře.
Mé líce se rozehřály a zbarvily,
ale to už jsem nebyla já,
to se zrodily mé rozskotačené sestry,
jež však nepoznaly to vznešené privilegium smrti
ve tvých dlaních.
Já jsem zmizela.
A od té doby mě stále
hledáš.
